Ztráta menstruace při sportu? HORMONY to nevyřeší!

„Já ty vaše másla miluju! Děláte to fakt luxusně – vždycky, když to dám lidem do kaší, tak se ptají, odkud je to máslo!“

Když nám před Vánoci přistála ve zprávách tahle milá pochvala a k tomu fotky naparáděných kaší připomínajících umělecká díla, zvědavost nám nedala a jejich autorku Elišku jsme museli vyzpovídat v našem dalším rozhovoru. Jak jsme ovšem zjistili, Eliška Krupčíková ovládá perfektně nejenom kaše – mimo to sklízí úspěchy ve fitness soutěžích a sama radí ženám, jak si nastavit stravu nebo navrátit dietami rozhozený cyklus. A jestlipak jako koučka sama jí na sto procent zdravě nebo naopak hřeší v „Mekáči“? :D Čtěte a vše se dozvíte!

Dobrý den, Eliško, děkuji, že jste si udělala čas na rozhovor s námi. Začneme od začátku – od těch kaší. Prosím Vás, kde se ty Vaše nádherné kaše dají koupit :D? A předpokládám, že když jsou to kaše od Vás, tak čím víc dietních kaší sníš, tím větší dietu držíš, že :D?

Dobrý den, děkuji za hezké představení. Primárně mě živí nutriční koučink a kaše mám spíš jako takový koníček. Bohužel (zatím) nemám prodejnu kde by se lidé mohli stavit, ale já vždy říkám, že pokud člověk něco v živote chce, tak by tomu měl jít naproti. Takže jednou doufám otevřu nějakou hezkou kavárnu,  kde bude mít každý možnost ochutnat tyhle kaše od Elišky. Zatím je to teda spíš takový koníček, ale kdo má cestu kolem Skalice, tak stačí napsat a já mu je ráda nachystám :) Jediná škoda je, že bohužel i tyhle kaše mají samozřejmě kalorie, jinak by je lidé doslova jedli na kila, kdyby byly zero :D

Co se týká nutričního koučinku - je leden, takže předpokládám, že máte plné ruce práce :D Jaké chyby ve stravě nejčastěji dělají lidi, kteří Vás vyhledávají? Sama jsem měla nadváhu v době, kdy jsem jedla opravdu málo – žádné bílkoviny, žádné živiny, jen hlouposti. Setkáváte se pořád s takovými ženami? Nebo už dnes díky módní vlně proteinů jedí všichni bílkovin dostatek – ale prostě se přejídají a nehýbou?

Je to tak, stále se setkávám s dvěma extrémama. Buď jí člověk rapidně málo, nebo jí vysoce průmyslově zpracované potraviny, díky kterým se pak lehce dostane do kalorického nadbytku. Přála bych si, abych jednou mohla říct, že díky dnešním informacím už se tohle neděje, ale bohužel je to stále ještě přetrvávající problém. To stejné platí taky s pohybem, primárně u žen. Buď dělají hodně kardia, hodně náročných silových tréninků, nebo se hýbou velice málo a čekají, že se stane zázrak. I v tomhle případě platí, že by tam měl být určitý balanc, aby tělo spolupracovalo a nešlo proti nám, ale s námi. Jsem zastánce toho - a potvrdilo se mi to i v praxi - že jakýkoliv extrém vede jen k dalšímu extrému.

Co si vlastně myslíte o všech těch proteinových předražených a průmyslově zpracovaných produktech? Sama se musím smát, když vidím v obchodě protein rohlík, protein čokoládu nebo protein tvaroh :D Věřím, že základem jídelníčku by mělo být opravdové jídlo – ne tyčinky a koktejly. Souhlasíte?

Naprosto s vámi souhlasím. Dnes už se slovem PROTEIN označuje téměř každá potravina. Přitom celé je to jenom marketingový tah, protože přece proteinový rohlík zní lépe než bílý rohlík :D Ve skutečnosti si člověk jenom připlatí za tenhle na oko “atraktivní” produkt. Takže ano, náš jídelníček by měly tvořit primárně kvalitní bílkoviny, dostatek sacharidů, zdravé tuky, vlákninu a často podceňovaný pitný režim. Lidé by se mněli zaměřit na minimálně průmyslově zpracované potraviny (brambory, rýže, různé druhy masa, ryby, luštěniny, zelenina, ovoce …). Čím větší pestrost v jídelníčku, tím lépe. Až tohle lidi pochopí, tak pak samozřejmě jak už jsme se bavili o tom balancu, tak sekundárně pak nějaká ta svačinka může být v podobě té proteinové tyčinky / koktejlu, proč ne. Jde o tu hlavní kostru naší stravy během dne, ta by měla být tvořena kvalitou.

Řešila jste ve své praxi někdy problém, že člověku opravdu nešlo zhubnout, i když dělal vše správně? Nebo platí, že když se chce, všechno jde? Sama vím, že všechno je hodně o hlavě :-) Pracujete nějak i s psychikou Vašich klientů? Jak se třeba stane, že se někdo propracuje až k váze dejme tomu 150 kilo?

Kdyby člověk dělal vše správně, jak se nastaví, tak by hubnul. Protože rovnici kalorický příjem Vs. kalorický výdej člověk neoblbne. Pokud v praxi nastane problém, kdy klient nehubne na nastaveném příjmu, pak je potřeba najít příčinu, proč je tomu tak. Hlavní příčinou bývá to, že nezapisuje vše, co za ten den sní, nebo dělá problém už při samotném zápisu potravin. Pokud během dne uzobáváme, s kámoškou na kávě ochutnáme dortík, nezapíšeme si tu lžičku oříškového másla, tak pak se nám to velice rychle nasčítá a z deficitu se pak lusknutím prstu dostaneme do kalorického nadbytku. Nepatrné chyby, které však dělají obrovský rozdíl v tom, jakým tempem se dostaneme do požadovaného cíle. Hodně se mi líbí myšlenka “Kolik tomu dáš, tolik se ti vrátí.”

Dovolím si tvrdit, že je to především o naší hlavě a mentálním nastavení. Pokud nemáme pod kontrolou svoji hlavu, jak pak chceme dělat posun, když nedokážeme ukočírovat naše vlastní myšlenky? Já osobně v 99% případech nejdřív s klienty pracuji na mentální stránce a až pak řešíme jídelníček.

Pokud se někdo dopracuje až k váze 150 kg, tak je to za mě bohužel pohodlnost daného člověka a neochota začít dělat ty věci jinak dřív, než to zajde do takového extrému. Záleží však taky na tom, co je na pozadí tohohle problému (úmrtí v rodině, rozvod, zkouškové období…).

Nutričních terapeutů, koučů a výživářů je dnes opravdu hodně – a řada lidí k tomu přijde, když si chce sama vyřešit nějaký problém – zhubnout, přibrat, zbavit se anorexie nebo přejídání. Máte taky za sebou nějakou historii s poruchy příjmu potravy nebo nadváhou?

To je velice dobrá otázka. Já si spíš všímám, že dnes už je nutričním terapeutem každý třetí člověk, co si vyzkoušel nějakou soutěž, nebo si udělal rychlokurz a považuje se za nutričního terapeuta (bohužel tak to pak i vypadá). Když chcete lidem skutečně pomáhat, nestačí vám jen informace. Potřebujete zkušenosti a neustále se v téhle oblasti vzdělávat.

Mé začátky byly jedním slovem EXTRÉM. Nadváhou ani PPP jsem nikdy netrpěla, ale vzhledem k tomu, že jsem v té době neměla vůbec žádné znalosti, tak jsem vyřadila z jídelníčku tuky, pak i sacharidy, až nakonec mi zůstalo na talíři suché kuřecí maso na vodě. Ztratila jsem menstruaci na 3 roky, moje energie a nálada byla na bodě mrazu a v mé hlavě se vše točilo jenom kolem toho, kdy zase budu jíst další jídlo, protože můj příjem byl rapidně nízko. Ale díky tomuhle teď dokážu pomáhat jiným holkám, protože přesně vím, co se jim odehrává v hlavě a vím, co potřebují slyšet. Takže vše mělo svůj důvod a jsem za to ve finále vděčná - teď můžu dělat to, co mě baví, pomáhat jiným :)

U tématu ještě chvíli zůstaneme – o PPP jsme už psali opravdu hodně a víme, že následky těchto poruch jsou na těle i na duši. Jedním z průvodních příznaků u žen je také ztráta menstruace – velmi aktuální problém, který se týká i vrcholových nebo kondičních sportovkyň nebo i žen, které prostě jen chtěly shodit pár kilo a „vyrýsovat“. Co ale s tím, když tělo je proti? Kde najít rovnováhu mezi dobrou kondicí a zdravím? Jak tento problém se ženami řešíte?

Ztráta menstruace je jedním z prvních varovných signálů, že s naším tělem není něco v pořádku a neměly bychom to brát na lehkou váhu, obzvlášť ženy, které sportují. Kdybych to tu měla podrobně rozepsat, tak bychom tu z toho mněli slohovou práci :)  Takže velmi ve zkratce - pokud se stane, že žena ztratí menstruaci, je potřeba nejdřív přijít na příčinu toho, proč se to tak stalo a začít to hlavně VČAS řešit. Čím dřív to začne žena řešit, tím dřív se jí pak menstruace navrátí. U někoho to může být rapidní ztráta hmotnosti, extrémní výdej, dlouhodobé omezení některé makroživiny (nejčastěji tuky / sacharidy), náročné silové tréninky a následně pak nedostatečný energetický příjem… U někoho to zase může být způsobené dlouhodobě přetrvávajícím stresem, nedostatkem odpočinku, přehnaného kontrolování sebe / stravy… Pokud dlouhodobě fungujeme v sympatickém režimu (fight or flight), naše tělo může reagovat dočasnou ztrátou menstruace. I v tomhle případě je klíčová rovnováha - bez parasympatika naše tělo nenajde rovnováhu.

Dá se problém zvládnout jen pomocí správné výživy? Nebo jsou někdy nutné i léky – které většinou neřeší příčinu problému, jen ho maskují pomocí hormonů, kdy se po vysazení vše vrátí do původního či ještě horšího stavu?

Když se bavíme o návratu menstruace, tak ve všech případech se mi ji podařilo se ženami navrátit upravením životního stylu. To znamená snížit počet aktivit v rámci týdne, naučit se dostatečně odpočívat, mít pestrou stravu bez omezovaní, nebýt otrokem zelených koleček v kalorických tabulkách a začít opět vnímat své tělo a jeho potřeby. Jakékoliv interní podávaní hormonů do těla je jenom NÁLEPKA a nic se tím nevyřeší. Člověk musí začít u sebe, u základu tohohle problému. Takže když mám mluvit za sebe, tak NE. Podávaní hormonů rozhodně NENÍ ta správná cesta, pokud chcete  problém vyřešit.

Sama vím, že pro správné fungování těla jsou důležité i zdravé tuky – ani nevíte, jakou jsem měla radost, když jsem uviděla naše másla ve Vašich videích :-) Kde a kdy jste na ně poprvé narazila a jak je nejraději používáte? Můžete poradit méně zkušeným, proč tuky zařazovat, jak s nimi zacházet, kolik jich jíst a tak dále???

Tak na to si moc dobře vzpomínám :D Seděla jsem v pokojíčku u počítače a najednou na mě na internetu vyskočila vaše másla. Odkdy jsem přičichla k fitness, tak se ze mně stal milovník oříškových másel. Jako nutriční terapeut si dávám záležet na kvalitě potravin a to vaše másla dokonale splňují. Obsahují přesně to, co by mělo kvalitní oříškové máslo mít, plus ta chuť je opravdu famózní :) Za mě nemají konkurenci. Je vidět, že to, co děláte, děláte s láskou.

Tyhle másla se dají využít na milión způsobů. Já je mám nejraději v kaši - roztopená hořká čokoška, ovoce, mini piškotky, skořice a navrch oříškové máslo - doporučuji vyzkoušet :) Nebo jen tak s rýžovým chlebíčkem, plátky banánu a navrch máslo. Ale já jsem schopná dát si klidně máslo ke kuřecímu masu namísto kečupu :D

Na otázku, kolik tuků jíst, neuvedu přesné číslo, je to velice individuální, ale držela bych se rozmezí 0,8 - 1g tuku na 1kg tělesné hmotnosti. Níž bych rozhodně nešla (primárně u žen), protože to může ovlivnit hormony. Klíčová je taky kvalita tuků v našem jídelníčku a jejich pestrost (mastné ryby, oříšky, olivový nebo oříškový olej, avokádo, vejce…). Omezit bychom naopak měli průmyslově zpracované tuky (trans tuky).

Tuky nejsou zlý makronutrient a rozhodně po něm nepřibereme ani nezhubneme, pokud je úplně vyřadíme z jídelníčku. Je potřeba se neustále držet rovnice kalorický příjem / kalorický výdej. Takže tuky jsou nevyhnutné pro naši energii, hormonální rovnováhu, absorpci vitamínů, funkci buněk a nervového systému a v neposlední řade tuky zpomalují trávení - zajišťují delší pocit sytosti a regulují chuť na sladké, tím pádem se člověk může vyhnout večerním náletům na lednici :D

Vy sama jste závodnice ve fitness, můžete nastínit, jak vypadá Váš jídelníček v přípravě a mimo ni? Určitě i Vy máte období, kdy musíte svá milovaná másla trochu omezovat - když koukám na fotky na Vašem instagramu, úplně žasnu, jak se dokážete proměňovat ze svalnaté fitnessky po křehkou nalíčenou dívenku. Zajímalo by mě, v jaké podobě nebo váhové kategorii se Vy sama cítíte nejlépe? Kam budete svoji formu do budoucna směřovat? A máte zdravé jídlo už ráda, je to Vaše součást nebo si taky zajdete do Mekáče a podobných podniků :-)?

Hodně lidí si myslí, že strava v soutěžní přípravě se točí jenom na kuřecím na vodě a brokolici. To ale není pravda. Jím pravidelně každé 4 hodiny, v jídelníčku mám neustále pestrost (rýže, brambory, losos, ovoce, těstoviny, pečivo…), ale samozřejmě určité “omezení” tu být musí když chce člověk udělat reprezentativní formu na soutěž. Nechci tu nikoho nabádat k tomu, aby si striktně zapisoval každý gram, ale v soutěžní přípravě se tomu nevyhnete. Bohužel i másla musím omezit, ale pak se na ně neskutečně opět těším :) Je to jistý druh režimu, který není vhodný pro každého a člověk si musí dobře promyslet, jestli na to dokáže správně nastavit hlavu nebo ne, protože je tu velice tenká hranice, kdy člověk může spadnout do problémů - obzvlášť když kolem sebe nemá vhodné prostředí a lidi.

V tomto sportu jsou různé kategorie (wellness fitness, bikini, figure, sport model) a každá kategorie má své kritérium. Já soutěžím v kategorii Figure, kde se žádá osvalenější vrch a celková symetrie těla. Co se týče váhy, tak ta tu roli nehraje. Když se bavíme o osobní váze, tak ta se mi mění během roku podle toho, jestli jsem v přípravě nebo nabírací fázi. Ale když někomu řeknu, že vážím 80kg, tak mi to častokrát ani nikdo nevěří. A to je za mě krásný příklad toho, že číslo na váze je v tomhle sportu jenom číslo.

Kdysi jsem se jídla bála, ano, ale dovolím si říct, že teď už se jídlo bojí mě, když nejsem zrovna v soutěžní přípravě :D Miluju tenhle životní styl, hodně mě za tu dobu naučil a posunul v různých aspektech života (dodal mi sebevědomí, naučil mě dotahovat věci do konce, disciplíně a zkrátka jít si za tím, co skutečně chci).  Kvalitní strava je u mě základ, když se chci posouvat v tomhle sportu a cítím se naní i sama nejlépe, ale rozhodně nejsem ten typ fanatika, co 365 dní v roce konzumuje pouze jídlo z krabiček a nic jiného než čistá strava pro něj nepřipadá v úvahu. Když mám volnější režim, rádi si s přítelem skočíme na dobrý burger, pizzu, stejk nebo k babičce na poctivou kachnu se zelím a houskovým knedlíkem. Důležité je, jak se stravujete většinu dnů v roce, ne to, jestli si jednou za čas dopřejete něco víc kaloričtějšího - balanc musí být ve všem!

Je ještě něco, co byste chtěla vzkázat našim čtenářům a zákazníkům nebo Vašim fanouškům a klientům???

Abych to zakončila v tom nutričním duchu - hrozně bych si přála, aby si lidi uvědomili, že jídlo je nástroj k radosti, ke sbližovaní, poznávaní, podávání lepšího sportovního výkonu a rozhodně bychom z něj neměli dělat takového strašáka. Mněli bychom ho využít v náš prospěch a nepočítat kalorie, ale zážitky. Vždyť přece není nad to sednout si někde do kavárny, dát si dobrý zákusek, užívat si pohodu a jen tak být.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně sil a úspěchů :-)!!!

Já děkuji za oslovení a Vám přeji aby se vaše másla rozrůstala víc a víc, protože jak jsem řekla “JÁ TY VAŠE MÁSLA MILUJU A DĚLÁTE TO FAKT LUXUSNĚ!!!”